Osudem, miláčku, je nám dáno,
kdo ví, možná zlatým písmem psáno,
že láska nás poutá a spolu svazuje,
život štěstí nám oběma daruje…
… aby splnily se ještě víc naše touhy a sny.
Srdce bijí ve stejném rytmu pro každého,
není na světě už ničeho více drahého,
než silného pouta, upřímnosti a opory,
že ani to nejhorší zlo, nezavře závory…
… do společného života, co nás dva čeká.
Každý dotyk hřeje, s vášní ho prožíváme,
s novými kroky se učíme a víc dospíváme,
někdy čelíme zlým činům a hořkým slovům,
nástrahám, podlostem a citovým bolům…
… naše láska je silnější, i bolest vztah posiluje.
Když člověk miluje, ne vždy je to tak snadné,
vždyť láska je nádherná a její rysy jsou vnadné,
ale upřímnost a hluboký cit, všechno zvládne,
láska zůstává navždy, i když člověk stárne…
… tak jako jednou začneme my dva, bok po boku.
Jak to říkáš, a jak si to přeješ, miláčku,
chci s Tebou též zestárnout
a mít rodinu, děti, rodinné zázemí…
M I L U J I T Ě ! ! !
